Přislíbena organizátory byla vycházka od budovy Muzea, Knížecí alejí podél Mže přes obec Světce do Aglaina údolí. Odborný výklad měl zaštítit zoolog tachovského muzea RNDr. Pavel Řepa. Sešlo se nás neuvěřitelných devět kousků, včetně průvodce. Předpokládal jsem, že s Pavlem budeme suverénně z největší dálky, ale najeli i modeláři z Liberce a Horažďovic! Asi konzumovali u příbuzných bramborový salát u štědrovečerní tabule, tak aby ho i s řízkem vystrnadili z tračníku, jali se taktéž cirkulovat vůkol Mže.

Podél Mže se šlo náramně, a Dr. Řepa se nás snažil navnadit kupříkladu na skorce vodního, kterej by měl podél řeky polétávat, neboť jej z úkrytu měla vyhnat vzedmutá hladina po tání. Skorec ale nikde. Stejně tak nikde žluny, žluvy, strakapoudi, datlové, ledňáčkové- opeřenci, kteří se v lokalitě Knížecí aleje běžně nacházejí. Tušíce birdwatchery s binokulárama se asi všici zmimikrovali. „Dosť bolo ljudí“, pravili lehkoopeřenci slovenskočesky a zelezli do bejváků. Takže z ptactva jsme vysledovávali akorát hejno čížků v korunách olší a sýkorku mlynářku, kterou na Ašsku vidět není. Asi.

Hlemýždí tempo, jímž jsme se sunuli k obci Světce, galvanoval svými postřehy o kormoránech birdwatcher z Horažďovic, nevlastní zeťák dr. Faustrola- patafyzika. Vycházku ve výše zmíněné obci zakončil Dr. Řepa prohlášením: „ Ptáci v zimě nespí- název vycházky vymyslela šéfová muzea, ale oni spí. Potvory.“ Sedm členů se odebralo do jakési hospody, rozebrat zážitky z úspěšné ornitoexkurze, my s Pavlem jsme zamířili k ruinám pavlánského kláštera Heiligen, který nechal zbudovat Jan Filip Husmann, vlastník panství v době barokní. Husmann je bájemi opředená klatá postava, která po smrti nenalezla klidu, kvůli svým hovadským skutkům, prováděným za života a prý ještě dnes, hlavně o Štědrém večeru, jeho přízrak projíždí v ohnivém kočáře, taženém čtyřmi vraníky vsí, doprovázen obrovským černým psem. Klášter je vskutku místo podivné. Když jsme zde byli před mnohými léty na výletě, tak dvě z pěti osob slyšely zvuk varhan a tíseň onoho místa zkornatěla takřka do viditelné podoby. Tentokrát jsme žádné zvláštní úkazy sice nezaznamenali, ale podivné spojení ruin kláštera a navazující opravené budovy, v níž sídlí střední škola, v předsilvestrovském čase přeci jenom jedince sune z běžné empírie někam na hranici světa pověstí doby barokní, doby, která tolik přála extatickému, mimoracionálnímu, podivnému.

Město Tachov nechalo za 61 mega opravit novogotickou jízdárnu, kterou v době pozdního romantismu zbudoval kníže Alfréd I. Windischgrätz . Stavbu od r. 1945 vlastnil stát, ale už počátkem 80. let 20. st. byla v takovém stavu, že byla navržena její demolice. Od r. 2000 byla zahájena rekonstrukce. Když jsme tu byli před léty, tak ponurá romantika zdecimované velehaly kumulovala podivnost celého klášterního kombinátu na kopci nad jízdárnou. Jó to byla ještě magie! Až se do Světců vydáte, doporučuji noc před výletem poslouchat řádnej dark ambient- třeba DESIDERII MARGINIS z alba Seven Sorrows skladbu Lifeline nebo celé album Buried under Time and Sand bandy HERBST 9. To, aby jste se připravili na to, co vám ve Světcích potyká.

No, abychom si vylepšili chuť, tak jsme se cestou zpět do Aše zastavili u Anenských rybníků- SPR, poblíž Plané u ML. Rybníky patří mezi významné ptačí lokality Západních Čech. Ani tam ale žádní ptáci nehřadovali, pardon, tedy asi stovka divokých kachen se tetelila na hranici ledu polozamrzlého menšího ze dvou rybníků. Přitom při festivalu ptactva 1.10. 2011 napočítali ornitologové 43 druhů opeřenců, vyskytujících se poblíž rybníků. No nic, tak snad jindy. Zato ale světlo zapadajícího zimního slunce obarvilo rybníky tak, jak by to nesvedli ani ve fotoateliéru. Suďte sami. Větší z Anenských rybníků je nádherně zarostlý rákosinou a bolševníky velkolepými. Nimrodi si zřídili u něj číhadlo,aby měli po čem pálit. Kachen, labutí, racků tu bude v jiném než předsilvestrovském období snad dost, tak proč si nějakého opeřence nezmordovat, že? Pod severním okrajem kopce sv. Anny vyvěrá silně radioaktivní pramen. Doporučuji každodenně myslivcům vypít aspoň kbelík. Jé, to by byla záře! I flinta by jim svítila jako knedlík na talíři. Kvůliž léčivým účinkům pramene na kopci vyrostl barokní kostel, hezky doplněný z jižní strany panelákovitou Eldéenkou.

Třešínkou v autě jsme zakončili dramaturgicky uspokojivě komponovanou předsilvestrovskou cca 20-ti kilometrovou procházku. Třešínce rozumí pouze Pavel.

No, ale abych upokojil milovníky ptactva, přikládám několik snímků jedinců, které jsme na výletě také neviděli. Budiž to pozvánka na další podobnou akci. Už se těším, až mi Jirka Brabec z chebského muzea pošle další nabídník přírodovědných vycházek.

Doporučená literatura k rozšíření si obzorů, tematicky se vážící k popisované události:

Stejskal, M.: Labyrintem míst klatých. Praha 2011. Eminent.s. 850-852, heslo Tachov a okolí.

odkazy:

Pověst o strašidelném mlýnu v obci Světce

Jízdárna Světce - národní kulturní památka