V listopadu 2009 zveřejnilo MŽP studii nazvanou „ Příroda a krajina České republiky“. Za poslední dva roky mizí z české krajiny kolem 19 ha zemědělské půdy denně. Abychom měli srovnání, tak se jedná o plochu přibližně 5-ti Václavských náměstí, neboť to má rozlohu něco málo přes 4 ha. Od roku 2006 se u nás vybetonovala krajina o rozloze 540 km² čtverečních, což je plocha větší, než má hlavní město nebo je to polovina rozlohy celého okresu Cheb (1 046 km²). Navíc tempo zástavby se v posledních letech zvyšuje, neboť úbytek za posledních 20 let byl cca 10 ha, oproti 19 v posledních dvou letech.

Unifikaci krajiny lze vidět v celé Evropě stejně jako na lokální úrovni. Je působena budováním silnic nebo jejich rozšiřováním, obchvatů, hypermarketů a skladových ploch, včetně parkovišť, satelitních městeček a dalších výdobytků postindustriální éry.

Pokud zaostříme na místní rovinu, nemůžeme si nevšimnout stejných civilizačních vymožeností.

Parkovací plochy se nerozšiřují pouze tam, kde to můžeme pokládat za nezbytné -podél Hlavní silnice, v obytných zónách (Palackého, Žižkova), ale i tam, kde je to diskutabilní, ne- li přímo kontraproduktivní. Například parkoviště, které vzniklo v sousedství Tyršova domu je téměř nevyužívané. Pokud potřebují řidiči zaparkovat v jeho blízkosti, nechávají stát vozy na silnici. Kapacitně naddimenzovaná, prakticky nevyužívaná betonová plocha, které musela ustoupit zahrada s ovocnými stromy.(Doufám, že jsme teď celému prostoru nenadělil medvědí službu. Po tomto upozornění by mohlo někoho napadnout, aby byla silnice opentlena značkami zákaz stání, aby byli řidiči nuceni parkovat tam, kam dnes nechtějí zajíždět.) Jako by to nestačilo, při další plánované rekonstrukci areálu má vzniknout několik desítek (!!!) dalších parkovacích míst od prostoru v Janáčkově ulici. Zatím tam rostou břízy. Zatím. Proč? Protože peníze na realizaci projektu nebyly poskytnuty, opět zatím.

V rámci projektu Revitalizace vrchu Háj, se nejen vyasfaltovalo nové parkoviště. Nestačilo zpevnit travnatou plochu, na níž parkovávaly vozy v minulosti. Obrovské ploch, zbavené zeleně neposkytnou žádný stín, budou vázat sluneční záření , a tak ohřívat celý prostor. Že by záměr, aby se sportovci vydali z posledního? Nakolik celý projekt bude odpovídat možné využívané kapacitě se teprve ukáže, ale z našeho úhlu pohledu se jedná o zbytečně megalomanskou stavbu, jen stěží využitelnou po větší část roku. Její zasazení do krajiny je stejně diskutabilní jako její využitelnost. Oné stavbě musely ustoupit nejen zatravněné plochy, ale i 3 aleje stromů v okolí hřbitova (jasanová, smrková a naposled i alej klenů), aby se auta mohla pohodlněji dostat k oněm vyasfaltovaným plochám. Kritiku nemá schytat projekt jako takový. Nemáme nic proti sportovištím, ale realizace projektu necitlivá k stávajícím přírodním poměrům. Místo stromů a zeleně asfalt. Sportoviště nekrytá stínem stromů, to bude lahůdka pro zdatné v parních letních dnech.

Nemalou položku v asfaltování města představuje i hypermarket Tesco. I tam by asi stálo za věc statisticky propočítat využitelnost plochy parkoviště. Podle toho, co je viditelné běžným pohledem, je však maximálně 1/3. I ta se jeví na současnou kapacitu města a jeho pouze projíždějících návštěvníků naddimenzovaná.

Stromy před bývalým obchodním domem Centrum musely ustoupit, byly pokáceny proto, aby se plocha vydláždila, sice osadila novými dřevinami, ale ty budou poskytovat stín až za 30-40 let, v lepším případě.

To není všechno, další plánované zásahy jsou připraveny. Více viz Saďák.